Koně i lidé ve stádě

Koně jsou velmi společenská zvířata a nejspokojeněji se cítí v dobře hierarchizovaném a stabilizovaném stádě, kde vládnou dlouhodobé přátelské vztahy. Člověku je přeci také příjemné pobývat v harmonické rodině a v přátelském pracovní prostředí.
 

Principy a cíle stáda

Ve volné přírodě existují převážně dva typy stád, která se toulají krajinou. Typické stádo se skládá z vůdčího zvířete, harému klisen a hříbat různého věku a obojího pohlaví. Tato stáda může vést klisna stejně jako hřebec. Druhý typ stáda je mládenecká skupina, jež je tvořena z dospělých i nedospělých hřebců, kteří se oddělili z prvního typu stáda, ale zatím ještě nebyli schopni získat klisnu, aby si mohli vybudovat stádo vlastní. Tito hřebci žijí ve značném stresu, protože neustále bojují o nadřazenost ve stádě, a přitom kvůli přežití zůstávají stále odkázáni jeden na druhého.
 
Základní přirozené požadavky těchto zvířat jsou následující:
  • Najít odpovídající potravu, vodu a přístřešek jako ochranu proti přírodním živlům.
  • Být členem zdravého stáda, přičemž nezáleží na úrovni postavení ve stádové hierarchii.
  • Úspěšně se množit, aby se v budoucnu zajistila životaschopnost stáda. 
Ve stádě panuje jednotný organizovaný pořádek, což znamená, že jsou respektována a dodržována vnitřní pravidla skupiny. Každý jedinec má svá určitá práva a může se projevovat a chovat jen na základě svého hierarchického postavení. Tato hierarchie, zároveň s usměrňováním dominantních členů, eliminujících zbytečné rozbroje a bezpředmětné konflikty, zaručuje klid a harmonický život všech zvířat ve skupině. Stádo je zárukou přežití, bezpečí a uspokojováním životních potřeb. Právě zde můžeme nalézt velkou podobnost se sociálním životem člověka, protože člověk je, stejně jako kůň, sociálně žijící bytost. Tento status koně jako stádového zvířete má nezanedbatelný význam ve Vzdělávání prostřednictvím koní (Horse assisted learning).
 

Stádo musí někdo vést

Všichni stádoví savci mají podobný hierarchický systém a lze říci, že ve stádě existují dva typy vůdců. Alfa neboli vedoucí dominantní kůň, který ovládá všechny ostatní, u jídla je první a každý mu uhne z cesty. Alfy aktivně chtějí se stát vůdci a své postavení ve stádě si musí vymoci a obhájit silou. Druhým typem vůdců jsou pasivními vůdci, kteří vytvářejí modely chování, které ostatní koně napodobují a nechávají se jimi vést. Pasivní vůdce je obvykle vybrán ostatními členy stáda, kteří ho dobrovolně následují.
 
Učit se vůdcovství znamená spojit zkušenosti a praxi na jedné straně a zásady a teorie na straně druhé. Běžnou chybou je, když si člověk myslí, že vůdcovství se dá naučit pouze prostřednictvím zkušeností. Ani teorie a pravidla vyčtená z knížek sama o sobě nenaučí člověka, jak vést ostatní. Všechny akademické studie člověka učí o tom, co je to vůdcovství, ale nenaučí ho vést. Praxe bez teorie a teorie bez praxe nejsou produktivní. Pro vedení lidí jsou stěžejní především vnitřní motivace a postoje. Znalosti a dovednosti jsou až druhořadé, protože vůdcovství může být založeno na síle osobnosti. Pokud nejsou vnitřní motivace a postoje v pořádku, vzdělávání ani výcvik nepomůže.
 
Vzdělávání v oblasti vůdcovství rozhodně není výdobytek dnešní doby. Již ve Starověkém Řecku bylo smyslem života vychovávat muže s přirozeným vůdcovským talentem, rozvíjet jejich osobnost a později jim umožnit získat technické nebo profesionální znalosti v oboru, který si pro svůj život sami vyberou. Řecký spisovatel Plutarch napsal první knihu vůdcovských studií, na kterou později, někdy uprostřed druhé světové války, odkazoval své důstojníky Winston Churchill. Po období renesance vyrostlo velké množství škol a univerzit, které lidi připravovaly na poslání vůdce. Ne proto, že by se tak narodili nebo měli odpovídající společenské postavení, ale proto, že měli vlastnosti, patřičné vědomosti a universální vůdcovské dovednosti.  
 

farma Zeusov

Broumy 347, Křivoklátsko 604 256 093 farma@zeusov.cz
Vytvořeno službou Webnode